Historie
V únoru 1991 mi zavolala spolužačka z gymnázia Eva Burgrová. Vrátila se ze zápisu se synem Mikulášem a byla rozladěna z jeho průběhu. Řekla, že do příslušné školy syna nedá, a přemýšlí, co má dělat. Navrhla mi, že založíme vlastní školu, ve které bude ona ředitelovat a já učit.
Daly jsme dohromady skupinu rodičů a učitelů, kteří měli společné přání - vytvořit školu, do které budou všichni rádi chodit, a kde bude radost se učit. Od nápadu Evy uplynulo půl roku a myšlenka se naplnila.
Škola Hrou zahájila svoji činnost jako Občanské sdružení dne 2.9.1991 (členy sdružení byli převážně rodiče a někteří pedagogové) se dvěma třídami 1. a 2., 28 žáky, dvěma učiteli - Ivanou Málkovou, Miroslavem Doleželem, toho vystřídala po měsíci Eva Boukalová a po ní Tomáš Belko, ředitelkou byla Evou Burgrová.
Každý školní rok se škola rozšířila o další první třídu. Od školního roku 1994/1995 má ŠH všech pět ročníků prvního stupně.
V důsledku novelizace zákonů v roce 1997 pověřilo Shromáždění Sdružení příznivců ŠH Ivanu Málkovou založením Školy Hrou, s.r.o.
Jediným předmětem podnikání je poskytování základního vzdělání žákům ZŠ, provozování družiny, školní jídelny, zájmových kroužků a studia Pohodička.
Proč není Škola Hrou do deváté třídy?
V roce 1991 byl 1. stupeň pouze do 4. třídy. To se celostátně změnilo a první stupeň byl prodloužen na dobu pěti let. Čím více se blížil konec školní docházky nejstarších absolventů školy, tím častěji jsme s rodiči, dětmi i pedagogy diskutovali o možnosti po 5. třídě pokračovat. Po dlouhých diskusích byly shrnuty důvody, proč tuto variantu Škola Hrou nezvolí.
-
Rodiče upřednostňují po 5. třídě variantu přechodu na osmiletá gymnázia.
-
Třídu by bylo nutné doplnit dětmi z jiných škol. Vztahy, které se vytvářely pět let, by tak byly vážně narušeny.
-
Vzali jsme v úvahu fakt, že i z ostatních škol odcházejí na osmiletá gymnázia ti „nejúspěšnější“. Položili jsme si otázku: „Kdo by měl zájem přestoupit do šesté třídy ŠH? Byly by to děti, které na stávající škole nejsou spokojené nebo děti problémové?“
-
Učitele by čekala nelehká úloha sjednotit děti z „cizích“ škol se zbytkem dětí ŠH.
-
Osmiletá gymnázia mají ve vzniku „náskok“.
-
Nabídnout dětem a rodičům kvalitní výuku na 2. stupni by bylo ve velké konkurenci gymnázií obtížné a finančně nákladné. Odchod dětí z 2. stupně by se navíc opakoval vícekrát, např. při odchodu na šestiletá gymnázia.
-
Pedagogický sbor by se skládal z externistů, kteří by s dětmi neměli možnost navázat bližší kontakt.
-
Vzhledem ke koncepci školského systému by žáky druhého stupně měli vyučovat učitelé s aprobací pro jednotlivé předměty. Pokud bychom měli tento fakt respektovat, u dětí by se střídali pedagogové, po pár hodinách týdně a neměli by kdy spolu navázat užší kontakt.
-
Pokud by výuka na druhém stupni měla mít nadstandardní úroveň, bylo by potřeba velkého množství financí na vybavení pro jednotlivé předměty.
-
Variantu rozšíření školy neumožňoval v roce 1995 ani stav pronájmu prostor, neboť v druhé polovině budovy sídlila Obchodní akademie.
-
Po ukončení páté třídy děti přecházejí do šesté třídy některé z běžných základních škol nebo na osmiletá gymnázia.
Důvody vzniku školy a jedinečnost její nabídky
-
Odvaha opustit tradiční autoritativní model vzdělávání a přivést do školy lidský, laskavý, kreativní, bezpečný, přirozený, humorný způsob komunikace a práce s dětmi vycházející z jejich přirozenosti, zvídavosti a chuti poznávat vše, co se bude „hodit“ pro život.
-
Touha vykonávat milovanou práci v bezpečném, vstřícném prostředí, kde je možné, aby rozkvetla esenciální kvalita člověka (učitele i dětí).
-
Víra v to, že dělá-li člověk svoji práci jak cítí bez strachu z kritiky, otvírá se velkému osobnímu úspěchu, uspokojení a radosti.
-
Originalita v přístupu k celkovému pojetí výuky, děti jsou spolutvůrci svého prostředí, propagace školy, zajištění akcí i autory a realizátory nápadů na vysoké estetické a kvalitativní úrovni. Vlastní kalendář, PF, propagační letáky, výzdoba interiéru, pestré projekty s dlouhodobou spoluprácí se zajímavými lidmi.
-
Úcta k dítěti jako lidské bytosti s vlastními právy, potřebami, odlišnostmi. Podpora a rozvoj jeho originality a vnímání odlišnosti jako vítanou a všechny obohacující kvalitu.


