Dotazy
Připravili jsme pro vás rubriku, ve které vám chceme zprostředkovat nejčastější dotazy, se kterými se na nás obracíte. Pokud zde nenajdete odpověď na to, co zajímá vás, napište nám otázku mailem a my zde zveřejníme odpověď.
Jak děti zvládají přestup na jinou školu?
- Různě.
- Často mívají náskok v oblasti učiva matematiky a všeobecných znalostí.
- S velkými odlišnostmi se setkávají v angličtině. Ocitají se mezi žáky, kteří chodili na jazykově zaměřené školy a učili se jazyk klasickým způsobem (slovíčka, diktáty, gramatika, memorování). U nás se učí rozumět, mluvit, reagovat.
- Umějí si poradit. Skutečný příběh č. 1 - Děti píší vstupní test, kde je otázka: „Co je interpelace“. Dítě ze Školy Hrou odpoví: „Druh větru, který vymrští králíka do 20 metrové výšky.“ Záleží na „nastavení“ pedagoga, zda takovou odpověď ocení či udělí poznámku za „drzost“. Příběh č. 2 - Dívka ze Školy Hrou zjistí, že na záchodě není odpadkový koš. Jde za školníkem a požádá ho, zda to může zařídit. Setká se se školníkem typu 1, který poděkuje za sdělení a řekne dívce, že to zařídí. Nebo mluví se školníkem typu 2, který se na ni oboří, proč ho obtěžuje a prosbou se nezabývá.
- Více si můžete přečíst v kapitole OHLASY.
Proč je Škola Hrou pouze 1. stupeň?
Přáli jsme si provozovat školu malou rodinného typu, kde se všichni znají. Podrobné důvody uvádíme v kapitole HISTORIE.
Jak připravujeme děti ke zkouškám na osmiletá gymnázia?
Tato zodpovědnost je na rodičích. Škola Hrou není přípravka na gymnázia. Ve třídách jsou děti, které mají specifické potřeby (dyslexie, dysgrafie, LMD). Třídní učitel je zodpovědný za to, že tyto děti nejsou zatěžovány zvýšenými nároky na obsah učiva nutného k přijímačkám. Učitel předává dětem a rodičům kontakty na instituce a jednotlivce, kteří se přípravou na zkoušky zabývají, např. www.zkousky-nanecisto.cz. Tam si děti vyzkoušejí cizí prostředí, zadávání testů v cizím prostředí a poprvé jsou za své výkony známkovány. Pokud se tam setkají s tématem, kterému nerozumí, třídní učitel se s nimi k tématu vrátí.
Jak řešíme problematické chování dětí?
Všem účastníkům situace umožníme sdělit svůj pohled na to, co se seběhlo. Poté jsou vyzváni, aby popsali, co mohou udělat příště jinak. Nakonec se hledá řešení, jak situaci napravit (např. pokud dítě něco rozbije, rozhoduje, zda k tomu došlo v důsledku porušení pravidel či nešťastnou náhodou. Pokud šlo o porušení pravidel, zajišťuje náhradu dítě s rodičem, v případě nehody řeší náhradu škola.) Rozhovor končí poté, co všichni zúčastnění souhlasí s navrženým řešením. Pedagog nabídne dítěti pomoc při jednání s rodičem, pokud si to dítě přeje.
Jste v kontaktu s absolventy?
Ano, mnozí z nich se do školy vrací na návštěvu, někteří chodí do výtvarného ateliéru, objevují se na společenských akcích školy, vedou zájmové kroužky, chodí do školy na praxi... Jejich vzpomínky na čas strávený ve ŠH si můžete přečíst v kapitole ODKAZY.
Trpí naše autorita tím, že si tykáme s dětmi?
Tykání považujeme pro děti tohoto věku za přirozené. Chceme tím zdůraznit fakt, že dítě je rovnocenný partner, který je starším a zkušenějším učitelem provázen v neznámých situacích. Dbáme na to, aby se učitel nestavil do role kamaráda a byl pro děti oporou a osobností, které mohou děti důvěřovat.
Proč užíváme slovní hodnocení?
Učíme se děti mezi sebou nesrovnávat. Porovnáváme výsledky dítěte s jeho individuálními dispozicemi. Hodnotíme přístup k řešení úkolů, snahu, ochotu, úsilí. Zastáváme názor, že dítě samo cítí, v čem se mu daří a v čem nikoliv a nepovažujeme za nutné mu dílčí neúspěchy připomínat ve formě známek či červeně vyznačených chyb.
Co děláme, když dítě zlobí?
Zlobení vnímáme jako:
- snahu dítěte na sebe upozornit
- signál pro učitele, že je třeba v systému práce něco změnit
- výzvu ke komunikaci s rodiči, zda pozorují podobné reakce u dítěte i doma
![[design/2009/ilustrace.jpg]](http://www.skola-hrou.cz/content/images/design/2009/ilustrace.jpg)