Největší Čech
Živá výstava na Čechově mostě 7.6.-30.6.2005
Čechův most 7. až 30.6. děti Školy Hrou kreslily 66 osobnosti českých dějin, inspirovali se celostátní soutěží Největší Čech, ale i z vlastních hlav. Převlékly se do kostýmů a most se zaplnily M.D. Rettigovou, Boženou Němcovou, Václavem Klausem, Zuzanou Navarovou, Milanem Barešem, Otto Wichterlem, Bedřichem Smetanou, ale i maminkou Kryštofa (protože to s ním vydržela už od narození) nebo naším kuchařem, který nás tak dobře krmí.
Jan Žižka měřil vysoké kolemjdoucí palcátem a prázdné plochy mezi portréty ještě děti dokreslily zářivými sluníčky. Objevila se i česká televize a několik rozhlasových stanic, které s námi natočili reportáž z akce.
Hráli jsme si i s přídavnými jmény a hledali i největšího Rychlého, Veselého, Starého nebo Tichého Čecha.
Akce byla samozřejmě schválena HMP odborem kultury, památkové péče a cestovního ruchu, takže: „vzhledem ke skutečnosti, že předložený záměr spočívající v instalaci a realizaci Živé výstavy na téma Největší Čech formou portrétů významných českých osobností nakreslených žáky soukromé základní fakultní Školy Hrou a osazení na kovové části zábradlí mostu Svatopluka Čecha nelze kvalifikovat jako obnovu kulturní památky nebo jejího prostředí, znamená to, že předložený záměr je z hlediska státní památkové péče realizovatelný. Navíc časově omezené umístění portrétů osobností střídavě s kresbou slunce nenaruší zábradlí mostu ani stávající pohledové parametry této kulturní památky a jsou proto akceptovatelné.
Kde se vzal nápad?
Poznávání osobností českých dějin je pro čtvrťáky letošní „pracovní“ náplň. Projekt české televize „Největší Čech“, prázdné plochy zábradlí Čechova mostu a výtvarné umění dětí mladšího školního věku - a nápad na happening byl tu. Děti Školy Hrou ztvárnily dvě osobnosti. Jednu z „předepsané“ nominované televizní stovky a druhou „vlastní“.
Důvody nominace?
T.G. Masaryk měl dobré srdce, Jan Hus prozrazoval pravdu, J.A. Komenský vymyslel Školu Hrou, maminka Kryštofa, protože "je se mnou nejdéle a kdyby nebyla, nebyl bych já" a nominován byl i náš kuchař, který nás dobře krmí..
Kdo je pro tebe největší Čech?
Zeptala se mne v pondělí Nataška, která ležela s teplotou u mne v kanceláři a čekala, až si pro ni přijde tatínek.
Donutila mne se zamyslet. Ve škole jsem se o českých osobnostech dozvěděla velmi málo a mnoho z toho byly lži.
Mám tedy nominovat Karla Kryla, jehož písničky jsem zpívala u otevřeného okna jako projev odporu proti režimu, Jana
Wericha, který mne vždy rozesmál a o kterém neplatí „sejde z očí, sejde z mysli“, Martinu Navrátilovou, která
ve mně živila naději, že se někdy podívám do ciziny, aniž bych tam musela zůstat, Adolfa Borna, jehož obrázky ve
mně probouzí tvořivost a vtip, aniž by odrážely oslovení z Macha a Šebestové „soudružko učitelko“ nebo Jan
Saudek, který rozdává naději, že krása je i tam, kde ji většina lidí nehledá…
Našli jste největšího Čecha?
Ano. Stal se jím Vojta Tělupil 196 cm. Mezi měřenými Čechy byl i Martin Čech, Petr Čechák a jeden Výborný Čech.
Zajímavé bylo, kolik lidí se od dětí ke změření zlákat nedalo. Nejvíce nás mrzel pán, který byl vyšší než
naše měřítko 240 cm a kterého se nám ani při čekání na zelenou přesvědčit nepodařilo. Podobizny osobností byly
k vidění na Čechově mostě od 7. do 30. června 2005.
V návaznosti na tuto akci jsme v práci pokračovali, děti sepsaly životopisy a zúčastnili jsme se projektu MZV, jehož
výstup je možné shlédnout na www.czech.cz , „Výstavy“.




